Vždy, když umělecká scéna přichází s novými projevy exprese, nastává jakýsi bod zlomu, kritická chvíle, v níž se do velké míry rozhoduje o tom, jakým způsobem bude podobný styl posuzován – zda bude ceněn, či naopak zatracován. Neúspěch určitého uměleckého směru v tomto bodě může znamenat léta či celá desetiletí marných snah o obhájení vlastní legitimity. Teprve až za mnoho
a mnoho let může dojít ke změně náhledu na konkrétní projev či dokonce uměleckou osobnost ve smyslu jeho ocenění.
Když je přístup k tvorbě negativní
Ať už byly důvody jakékoli, je pravdou, že současné moderní umění v podobě sprejování graffitů na nejrůznější povrchy, nenachází u mnoha jinak nadšených uměleckých fanoušků pochopení, zejména, rekrutují-li se tito obdivovatelé z řad starších věkových generací.
Vzhledem k tomu, že graffiti je typickým představitelem exprese generací přelomu tisíciletí, je tato oblast tvorby pro střední a pokročilejší věkové generace nepochopitelnou a často i neuchopitelnou. Tito lidé vnímají street artisty jako osoby bez talentu, které mají tendenci pouze marnit svůj čas činností, která poškozuje majetek cizích osob, ačkoli podobný stereotypní pohled na „umění z ulice“ je samozřejmě neúplný a v mnohém ohledu nespravedlivý.
Díla, která Vám vezmou dech
Pokud dáte streetartu a konkrétně pak malířské (či lépe sprejerské) tvorbě šanci a popatříte na některá z legálně utvářených děl na prostorách za tímto účelem vymezených, pak může být Váš zážitek z tohoto druhu „umění“ skutečně dech beroucí zkušeností. Někteří z umělců jsou skutečnými mistry svého oboru a jejich práce je srovnatelná s dojmy, která v člověku zanechávají běžně například kubistická díla známých malířů
Není tedy vhodné graffiti odsuzovat nebo považovat za typ „pokleslého“ umění. Jedná se možná
o způsob vyjadřování, který není každému blízký, to ovšem nezmenšuje jeho význam pro současnou komunitu mladých umělců ani osoby z řad publika.