Důkladná příprava je vždy pomocnou rukou a platí tu nepsané pravidlo, že je těžko na cvičišti, aby mohlo být lehko na bojišti. Proces přípravy se nevyplácí podcenit, ušetříte si tím spoustu starostí a především se vyhnete stresu. Někteří lidé se stěhují na poslední chvíli a spoléhají na to, že všechno klapne do puntíku, aniž by domysleli, co v průběhu tohoto procesu vyplave na povrch.
Balení věcí vždy předchází obstarání dostatečného počtu přepravních kontejnerů. Mohou to být zapůjčené krabice nebo plastové boxy přímo od stěhovací firmy , ale nejčastěji to lidé řeší svépomocí papírovými krabicemi ze supermarketů. Většina z nich je nepoškozených, mívají shodné rozměry a dají se vyskladnit ve více vrstvách na sebe. Vyplatí se i konzultace s někým, kdo již tímto procesem prošel a oplývá jistými zkušenostmi, aby vám poradil, kolik jakých beden si zajistit.
Bude se vám jistě hodit
- Široká lepící páska, pokud možno i s pistolí – s nástavcem, který pásku samočinně odvíjí z bubnu a na závěr ji oddělí zubatým ostřím. Není nic horšího, než se zdržovat hledáním konce pásky, odmotáváním, stříháním nůžkami, nalepováním na kalhoty a podobnými peripetiemi.
- Plastová bublinková fólie – ideální pomocník, jeho výhoda spočívá v univerzalitě. Lze s ní balit cokoliv, jak křehký porcelán, tak i objemné a těžké kusy nábytku.
- Nůžky, lihový popisovací fix, technický nůž, samolepky na označování beden a plastových přepravek – drobnosti, bez kterých se pravděpodobně neobejdete.
- Materiál na vycpávání krabic, nejlépe dostatek novinového a balicího papíru. Rozhodně se vyplatí v dostatečném předstihu pojistit se raději jeho nadbytkem, než trpět nedostatkem.
U rozebíratelného nábytku, kde nemáte k dispozici návod od výrobce (většinou se takový návod vyhodí hned po montáži krátce po zakoupení), si vše důkladně nafoťte v jednotlivých fázích. Rozhodně pohodlnější a rychlejší způsob, než hodiny dumat, kam který kus desky šatní skříně vlastně patří.
Balení musí mít řád. Nejlépe je provádět tento proces v jedné místnosti, kde zároveň krabice popisujete a ukládáte. Vyplatí se nepopisovat jednotlivé bedny textem, ale očíslovat je a vytvořit si vlastní extra seznam. Vhodné je vyznačit je barevnými symboly, tehdy i samotní stěhováci budou vědět, že krabice s červeným puntíkem patří do kuchyně, a s modrým do ložnice.